položka: 10321

Jednou z disciplín, která je bohatě zastoupena ve fondu Chotkovské knihovny, je zemědělství. V době, kdy fond vznikal, zaměstnávalo zemědělství mnohem více lidí než dnes, a to i v relativně průmyslově vyspělých českých zemích. S nástupem kapitalismu se zemědělské vědy a zpracovatelský průmysl orientovaný na potřeby praxe dynamicky rozvíjely. V polovině 19. století proto vědecké bádání v zemědělství upouštělo od univerzality a encyklopedického pojetí oborů a začalo se specializovat. Dosavadní pokusnictví nadšených správců šlechtických dvorů a pokrokových hospodářů bylo postupně nahrazováno odborným výzkumem a zaváděním nových vědeckých metod. Zároveň s tím sílilo povědomí, že hospodářské vzdělání selského stavu je základní podmínkou jeho nového, lepšího života a rovněž hybnou silou zemědělské výroby. Vzrůstala také potřeba osvěty, podchycující rozvoj vědeckého poznání, mimo jiné ve formě odborného zemědělského písemnictví.

Na poli zemědělské osvěty hrály významnou roli učebnice pro školy a taktéž příručky určené pro samotné zemědělce. V této souvislosti nelze nezmínit Františka Xavera Hlubka (1802–1880), rodáka ze Slezska, který se věnoval všem zemědělským odvětvím. Jeho nejvýznamnější práce, třísvazkové dílo Die Landwirthschaftslehre in ihrem ganzen Umfange nach den Erfahrungen und Erkenntnissen der letztverflossenen 100 Jahre mit wissenschaftlicher Strenge dargestellt, byla dlouhou dobu uznávanou učebnicí, neboť zahrnovala téměř všechny zemědělské nauky. Autor mimo jiné doporučoval navyšování trvalého čistého výnosu a pozemkové renty.

Je třeba si uvědomit, že veškeré bohatství šlechtických rodů, Chotky nevyjímaje, pocházelo z půdy a později z přidružené výroby ve mlýnech, v pivovarech, lihovarech, kamenolomech, textilních manufakturách apod. Venkovský šlechtic, měl-li udržet a rozhojňovat své statky, musel být v prvé řadě vynikajícím národohospodářem. Jedině výnos z polí, lesů, chlévů, luk a rybníků poskytoval zdroje na vybudování takových staveb, jako je Kačina.